(m)
rozpětí: 4 cm
(f)
rozpětí: 4,1 cm
Pozn.: Tento motýl je pouhým okem nerozeznatelný od běláska Realova (Leptidea reali). Spolehlivě se dají odlišit pouze preparací genitálií. Proto jsou u obou druhů stejné obrázky.
Je rozšířen od Pyrenejského poloostrova, jihu Anglie a Irska přes celou Evropu včetně Skandinávie a evropskou část Ruska po střední Sibiř. Jeho rozšíření u nás zatím není zcela známo, neboť ještě nedávno (polovina 90. let 20. století) nebyl rozlišován od běláska rezkova (Leptidea reali). Je však známo, že je lokálnější a žije pouze v teplejších oblastech nížin a pahorkatin. Mezi oblasti, kde byl jeho výskyt potvrzen patří okolí Prahy, Český kras, částečně jihozápadní a západní Čechy, teplé části Českomoravské vrchoviny, jižní a jihovýchodní Morava. Preferuje rozhraní lesních a lučních biotopů, lesostepi a křoviny. Např. suché křovinaté stráně, lemy a světliny zejména listnatých lesů. Nemá rád vlhké studené lokality.
Během roku vytváří dvě generace. První žije od dubna do června, druhá od července do srpna. Generace se mohou překrývat. Samice klade vajíčka na libovolné části solitérně rostoucích živných rostlin, které tvoří nejčastěji čičorka pestrá a štírovníky, méně často vikve a hrachory. Housenky žijí jednotlivě a potravu přijímají přes den. Kuklí se na živné rostlině. Kukla je špičatě protáhlá, opásaná vláknem a natočená hlavou vzhůru. Kukly poslední generace přečkávají zimu.
Samci vyhledávají samice aktivním patrolováním. Přitom reagují na všechny bílé předměty, i na jiné bělásky. Podle studií (Freese 1999) samec, na rozdíl od samice, nepozná jedince příbuzného b. Realova (L. reali). Samice se páří pouze jednou za život, pak se před samci schovává do porostu.
V současné době je ohrožený. Ohrožuje ho mizení lokalit, na kterých je schopen žít, v důsledku zalesňování stepních strání. K jeho ochraně by přispělo zadržení zarůstání lesostepí.