Motyli.net

Otakárek fenyklový

Papilio machaon (Linnaeus, 1758)

(m/f)
rozpětí: 6,5 cm

O motýlovi

Je rozšířen v Severní Americe, dále od Evropy po Japonsko, s výjimkou Irska. V České republice je v současnosti všude rozšířený a hojný. V 70. a 80. letech se značně snížila početnost tohoto druhu. Časově se to shodovalo se "zlatým" věkem socialistického zemědělství. V té době stát masově podporoval používání pesticidů, přehnojování kultur atd. To se otakárci stáhli do méně zasažených oblastí - rozsáhlých stepních lokalit, mokřadních oblastí nebo podhůřích. Díky otevřené populační struktuře se v 90. letech začal rychle vracet i do zemědělské krajiny. Může žít na lokalitách všeho druhu. Je částečný migrant. Migrující jedinci překonávají i nejvyšší horské polohy.

Vytváří dvě, v teplých oblastech tři generace, které na sebe navazují. Trvání všech generací je od dubna do října. Živné rostliny housenek tvoří řada pěstovaných i planě rostoucích rostlin z čeledi miříkovitých např. mrkev obecná (Daucus carota), kopr vonný (Anethum graveloens) atd. Samice na ně klade vajíčka jednotlivě nebo v malých shlucích (maximálně po třech). Mladé housenky napodobují ptačí trus. Starší se snaží zastrašit nepřítele - mají výstražné zbarvení a v nebezpečí vylučují páchnoucí výměšky. Kuklí se na stoncích živných rostlin, kmenech stromů, zdech apod. Přezimuje ve stadiu kukly.

Je to druh s otevřenou populační strukturou. Samci a samice se setkávají na vyvýšených místech krajiny (vysoké kopce apod.). Motýl vytváří různě specializované populace, které jsou v odlišných prostředích přizpůsobeny k životu na druzích či skupinách druhů okoličnatých rostlin.

Druh v současné době není ohrožen. Pravděpodobně mu vyhovuje útlum zemědělství. Ke zvýšení počtu jedinců přispívá nechávání polí ladem a existence květnatých lokalit v zemědělské krajině.

» zpět