(m/f)
rozpětí: 5,3 cm
Je rozšířena v celé Evropě přes Sibiř až po Ruský Dálný východ a Japonsko. U nás je všude hojná, především ve vyšších polohách. Není vázaná na určitý typ stanoviště, žije jak na hranici lesa, tak na loukách i v lesích, zahradách, parcích i na březích řek a potoků.
Vytváří dvě generace, které se překrývají a žijí prakticky po celý rok. Samice kladou shluky tmavě zelených soudečkovitých vajíček na spodní stranu listů kopřivy dvoudomé (Urticia dioica). Housenky jsou černohnědé se žlutým podélným pruhem. Zpočátku žijí pospolitě v hnízdech. Mají tak dobrou ochranu, ale hlavně jim to umožňuje vývoj při nižších teplotách např. v horách. Později housenky žijí samotářsky. Stadium kukly trvá krátce. Přezimují imága, která se na jaře páří a dávají základ první generaci.
Je to druh žijící samotářsky. Má otevřenou populační strukturu a je schopná dálkových migrací. Samci mají vyčkávací strategii a v odpoledních hodinách střeží dočasná teritoria. To však nedělá poslední generace na podzim. Před přezimováním se věnují pouze sání nektaru, migracím a slunění.
Babočka kopřivová není ohrožena.